Rotorua je populární turistické město zhruba 3 hodinky cesty z Aucklandu. Město je známé svou bohatou maorskou historii a pro svou geotermální aktivitu, najdete zde mnoho gejzírů, barevných bublajících jezírek, horkých bahenních jezírek a termálních pramenů. A jak poznáte, že jste dojeli do cíle? Stačí otevřít okénko... ten smrad zkažených vajec je opravdu nezaměnitelný!
Místní město přezdívají RotoVegas, vše je tady zaměřené na turisty a všechno samozřejmě stojí peníze.
První den našeho výletu jsme se vypravili do muzea - Rotorua Museum of Art and History nacházejícím se v bývalém Lázeňském domě, kde jsme zažili simulaci zemětřesení (fakt nic příjemného!) a viděli jsme krásnou výstavu maorské historie a kultury.
 |
| Bývalý lázeňský dům, dnes Rotorua Museum of Art and History. | |
 |
| V areálu bývalých lázní. |
Poté jsme se vydali do vesničky Whakarewarewa, což je místo nikdy nedobyté maorské pevnosti Te Puia, prvně osídlené kolem roku 1325. Maoři zde žijí doposud a plně využívají geotermální aktivitu k vytápění svých domů, vaření nebo k termálním léčebným koupelím.
Pro mě byla Whakarewarewa naprosto neuvěřitelným místem. Sice to tam pořádně smrdí, ale je vám krásně teploučko! Přes den, kdy vesničku navštěvují turisté, jsou tamní lidé v práci, kromě provozovatelů obchodů se suvenýry a majitelů malé restaurace, kde jsme si dali kukuřici uvařenou právě v jednom z 500 horkých jezírek, které se v oblasti nachází.
 |
| Při vstupu do vesničky. |
 |
| Champagne pool. |
 |
| Katolický kostel, uvnitř pak najdete jak kříž, tak maorské malby a sochy. |
 |
| Gejzír Pohutu. |
 |
| Roto a Tamaheke - Hot Lake Walk - Procházka horkým jezerem. |
Večer jsme se vypravily do další maorské vesnice - Tamaki, která se nachází v lese nedaleko za městem. Už v autobuse řidič vybral vedoucího naší skupiny, jenž se pak musel zapojit do maorského uvítacího rituálu - Powhiri. Hned po vystoupení z autobusu nás požádali, abychom rituál nijak nanarušovali, nesmáli se, nemluvili, vypnuli si telefony, no prostě abychom stáli jako sochy a brali to vážně :)
Uvítací tanec je teda pěkně strašidelný, maorští bojovníci se vás snaží zastrašit, po chvíli položí na zem dar na usmířenou - teka, v našem případě zelený list (myslím, že to byla kapradina- Silvern fern, symbol NZ). Jeho přijetím signalizujete, že přícházíte v míru. Poté následuje Karanga - uvítací volání, kdy ženy zpívají a tím oznamují dalším váš příchod do vesnice. Po tomto rituálu jste považování za Tangata Whenua, v překladu "jeden z našich lidí."
Ve vesnici se dozvíte o maorských tradicích, hrách, jak trénovali bojovníky, naučíte se tančit haku a tance s poi poi (takové balonky na krátkém či dlouhém provázku). Ukážou vám jak se připravuje hangi, tradiční maorské jídlo, pečené v zemi na horkých kamenech.
Poté následovalo vystoupení, kdy se zpívalo a tančilo a nakonec jsme všichni šli na hostinu, kde jsme dostali právě upečené hangi! Celý večer měl skvělou atmosféru, pro mě osobně jeden z nejlepších zážitků tady na NZ.
 |
| Holky vysvětlují jak se drží poi poi. |
 |
| S náčelníkem vesnice! |
 |
| Díra na hangi. |
 |
| Brambory, jehněčí a kuřecí maso pečené v zemi. |
Konec první části.
