Queenstown

Naše další zastávka byla ve městě Queenstown, což je hlavní město adrenalinových zážitků na NZ. Městečko o 17 000 obyvatelích leží na jezeře Wakatipu a je obklopeno překrásnými horami.
Queenstown je hodně zaměřené na turisty, na každém rohu je nějaké informační centrum, kde si můžete koupit výlety do Milford Sound (fjord, neoficiální osmý div světa), výlety na raftech nebo jetboat (což je mimochodem vynález NZ), seskoky padákem, paraglidingové lety, různé výlety do přírody, tématické výlety (Pán prstenů apod.) a pro ty odvážné taky bungy jump.
Bungy jump pochází z Vanuatu, kde ho provozovaly původně ženy jako zkoušku odvahy. Po tom co do těchto končin zavítali kolonizátoři, začli bungy provádět muži, neboť pro ženy to bylo údajně nevhodné... ehm.
Mno a teď to nejdůležitější, za rozšíření bungy jumpingu můžeme poděkovat Novozélanďanovi A J Hackettovi, který jako první skočil z mostu Greenhithe Bridge v Aucklandu už v roce 1986. V následujících letech předvedl skoky z dalších mostů, vysokých budov a to včetně slavného skoku z Eiffelovky. Díky tomu se o bungy začalo zajímat více lidí a následovalo otevření prvního bungy centra - na Karawau Bridge v Queenstown :)

Fotky:

Karawau Bridge Bungy, 43m.

Řeka Karawau - v Pánovi prstenů Anduin.

Já jsem neskočila, nejsem blázen :) Za to jsem si udělala krásný výlet na Bob's Peak, vyhlídkové místo 450 m nad Queenstown. Pro ty lenivé tam jezdí lanovka, pěšky to zabere asi hodinu (pokud se zrovna půlhodiny nekocháte pohledem na tyrkysové jezero s čokoládou v ruce:)). Takže krásná procházka. Jediné co mi vadilo bylo značení trasy v lese, to si tak příjdete na křižovatku, šipka vám ukazuje doprava a doprava vedou dvě cesty...hmm. Mno nahoru jsem vyšla a dolů jsem se taky dostala, takže nakonec super výšlap. Ten pohled zeshora byl totiž neuvěřitelný...:

Moje první kochací místo.

Hora napravo je Queenstown Hill.

Zasněžené hory v pozadí jsou The Remarkables - Dimrill Dale v Pánovi prstenů.

Konec první části o Queenstown :)

Wanaka

Z Methvenu jsme se vydali do Wanaky, což je takové menší rekreační městečko ležící na stejnojmenném jezeře Wanaka.
Po cestě jsme zastavili u nádherného jezera Pukaki, které má naprosto neuvěřitelnou barvu. Je to díky alpské vodě a mikročásticím hornin vzniklých mechanickým broušením ledovcových podloží. (Nebo tak to alespoň vysvětluje wiki). Je to sedmé největší jezero NZ a je součástí systému vodních elektráren Waitaki. Jezero má provozní rozsah 13,8 m (úroveň hladiny, která může být uměle zvýšena či snížena), což se rovná 1,595 GWh energetické skladovací kapacitě.

Mno a teď už nějaké fotky:

Po cestě do Wanaky.

To fialové je pole lupiny mnoholisté (vlčí bob), která je tady řazená jako invazivní kytka.

Lake Pukaki.

Další zastávka byla v Puzzling Worldu, což je muzeum hlavolamů, různých optických klamů a skládaček:

Voda co teče do kopce?

Einstein, který vás sledoval, kam jste šli.

Je on tak velký nebo já tak maličká? :)

 A pár fotek z Wanaky:

Mno a to by pro dnešek mohlo stačit :)

Methven

Z Greymouthu jsme se vydali směr Methven. Čekal nás celkem pomalý přejezd přes hory - přes Národní park Arthur´s Pass. Po cestě jsme měli jen dvě zastávky na kafe, což byla trošku škoda, protože příroda kolem byla jedním slovem dechberoucí.
Všimněte si jak se nám po cestě měnilo počasí...

První zastávka na samotě u lesa :)

Naše "grupa" s domorodci.

Následující fotky jsou sice jen z autobusu, ale některé se i přes to povedly:

Methven je přes léto naprosto nezajímavé městečko, žije tady okolo 1500 lidí. Nejzajímavější budovy tady jsou Modrá a Hnědá hospoda, které stojí naproti sobě. V zimě se ale Methven stává centrem zimních sportů, neboť půl hodiny odsud je lyžařské centrum Mount Hutt.
Mno a pro fanoušky Pána prstenů je Methven zajímavý tím, že zde dlouhou dobu pobýval natáčecí štáb, když točili část s Edorasem, hlavním městem Rohanu. Methven byl totiž nejbližším městem k hoře Mt. Sunday, kde se Edoras nacházel. A tím nejbližším myslím 85 km, které každý den štáb musel urazit.
V Edorasu jsem byla taky, ale příspěvek o něm tady dám až nakonec :)

Zítra snad přidám další příspěvek z Wanaky.

Mějte se :)

Greymouth

Po cestě do Greymouthu jsme měli dvě zastávky.
Jedna z nich byla na Cape Fouldwin, což je mys nacházející se na Tauranga Bay, kde žije kolonie lachtanů Forsterových.

Kdo jako poslední nastoupil do autobusu, tak musel zatrest tančit limbo (případně zpívat národní hymnu nebo něco podobného...):

Náš řidič Soap (jo vážně se tak jmenoval!) předvádějící tanec limbo.

Další zastávka byla v Národním parku Paparoa u slavných Pancake Rocks (v překladu doslova "palačinkové skály"):

Nejlepší značka na NZ! Pozor, přecházejí šneci!:

Greymouth je největší město na Západním pobřeží NZ a pravděpodobně taky jedno z nejnudnějších... Kdysi se tady těžilo zlato, poté uhlí. Dnes je Greymouth známý především díky jejich malé pivnici, kde jsme byli na prolídce a kde jsme samozřejmě taky ochutnali několik pivíček, včetně čepovaného Pilsneru! Mezi jejich speciality patří meruňkové pivo, které nebylo úplně špatné :)

Příjezd do Greymouth.

USA, Irsko, Česko :), Švédsko, Anglie, Německo, Austrálie, aneb celý svět u piva :-D

Pilsner beer, tabulka uprostřed, třetí napravo!

Vystoupení místního umělce.

Další příspěvek bude z Methvenu.

Jižní ostrov - Nelson a Národní park Abel Tasman

Přátelé jsem zpět! Mám za sebou parádních 9 dní na Jižním ostrově, asi tak milion fotek a rýmu. Ale popořádku. Vzhledem k tomu, že jsem toho viděla opravdu hodně, tak to sem budu dávat postupně.

Cestovala jsem se společností Magic Bus, která nabízí různě dlouhé výlety po celém NZ. Funguje to tak, že si koupíte určitý pas a z autobusu pak můžete vystoupit a zase nastoupit na záchytných místech, což jsou hlavní města Jižního ostrova. Zůstat tam můžete jak dlouho se vám líbí, pak prostě nasednete na další kouzelný autobus a jedete zase dál...
Můj pas se jmenoval Wild West Coast a původní trasa byla: Nelson - Greymouth - Franz Josef - Wanaka - Queenstown. Z Queenstownu jsem pak pokračovala po vlastní ose přes Mt. Cook do Christchurche, odkud jsem letěla zase zpátky do Aucklandu.
Proč píšů původní trasa... inu Murphyho zákony zafungovaly a tak jako máte celkem neobvyklé počasí v Evropě, tak my ho tady máme očividně taky. Na Západním pobřeží totiž nezvykle hodně pršelo a voda strhla most vedoucí do Franz Josef a NIKDO se tam nedostal asi týden. Údajně tam za dva dny spadlo tolik vody jako za celý leden. A opravdu to byla jediná příjezdová cesta do Franz Josef...
Mno takže konečná trasa vypadala asi takhle:

Začínala jsem v malebném městečku Nelson, čítajících asi 43 000 obyvatel. Je to město plné různých umělců a výtvarníků, je to taky vstupní brána do tří národních parků, které jsou kolem. Nelsonu se přezdívá Sunny Nelson a něco na tom bude, neboť počasí jsem měla nádherné. Z Nelsonu jsem jela na jeden den do Národního parku Abel Tasman, což je nádherná oblast na pobřeží Tasmanova moře.
Mimochodem v kavárně při vstupu do parku pracuje asi 5 Čechů, včetně hlavního kuchaře :)

Abel Tasman National Park:

Tohle vidíte při vstupu do parku.

Po cestě parkem můžete sejít k různým plážím, kde se můžete klidně okoupat, zajezdit si na kajacích, lodích...

Takhle vypadala cesta lesem, povětšinou jsem šla ve stínu, ale i tak jsem se trošku připekla...

Z malé galerie u parku.

Nelson:

Historic South Street, NZ nejstraší dochovaná ulice, domečky jsou z roku 1863 a původně byly postaveny pro místní obchodníky.

A teď to nejdůležitější: Jeden prsten z Pána prstenů nepochází z Hory osudu, jak si možná mnozí myslíte, nýbrž právě z Nelsonu! Právě tady ho vytvořil Jens Hansen pro Petera Jacksona, když natáčel Pána prstenů. Jens vytvořil 40 prstenů, jeden má dokonce v průměru 16 cm! Bohužel tento slavný klenotník zemřel v roce 1999, tudíž předtím než mohl vidět své dílo na plátně. Každopádně jeho synové pokračují v jeho práci a právě ten největší prsten mají vystavený ve svém obchodě.
Já už jsem sice nestihla otevírací dobu, ale i tak mám úlovek:

One ring to rule them all....

Jinak Pán prstenů byl natáčen hlavně na Jižním ostrově, takže já jsem byla v sedmém nebi. A nebojte, o všechny LotR lokace se s vámi podělím :)

Takže to byl Nelson, další příspěvek bude z Greymouthu.

Silvestr

Přeji Vám vše nejlepší do Nového roku 2013!

Náš Silvestr byl poněkud nudný, hráli jsme asi tři hodiny blackgammon, vypily láhev šampaňského, snědly pár krekrů se sýrem a pak se šly podívat na ohňostroj, taková pohodička :)

Ohňostroj byl krátký a hezký:

Zítra letím na Jižní ostrov, takže mi přejte hezké počasí!
Na nové příspěvky si teď budete muset počkat asi dva týdny, takže se mějte hezky.