čtvrtek 28. února 2013

Coromandel Peninsula

O víkendu jsem s holkama vyrazila na poloostrov Coromandel, což je nádherná oblast plná pláží, deštných pralesů, výborného jídla a milých lidí.
Jely jsme takovým menším autobusem a řidič byl původem z Polska, takže jsme si navzájem postěžovali, jak se tedy těžko shání tvaroh, že mák je tady nehorázně drahý apod. :)
Po cestě jsme zastavovali v různých městech, na krásných vyhlídkách, měli jsme krátkou procházku buší, kde rostou stromy kauri a večer jsme si udělali parádní barbecue party.
V noci jsme byli na populární Hot water beach, kde přes písek vyvěřá termální voda, která má okolo 70°C, takže po vykopání své vlastní "vany" musíte nashromážděnou vodu smíchat s tou studenou mořskou, jinak si spálíte zadek :)
Druhý den jsme se byli podívat na Cathedral Cove, skalní útvar nacházející se na krásné písečné pláži. Právě tady se natáčel jeden z dílů Letopisy Narnie, a to Pric Kaspian.
Po cestě zpátky jsme zastavili u největšího dolu na zlato a stříbro Martha Mine a taky jsme projížděli kolem hospůdky, kde chodí na pivo jeden ze členů ZZ Top, neboť má poblíž svoji prázdninovou vilu. 

Naše trasa.
Pláž, kde je populární sběr mušlí a jiných potvor.

Krátká zastávka u vodopádku Waiau.
Stromy kauri.


Pláž v městečku Whitianga.
Večeře, a pak že tady nejím zdravě!
Barbecue :)

Nad pláží v Hahei.
Cathedral Cove.

Pláž u Cathedral Cove...
Cestička zpátky k parkovišti.
Pump House ve Waihi.

Martha Mine, NZ největší důl. Je tak obrovský, že dolů nedohlédnete!

A tady někdo zkopíroval Ostravu :)
Mimochodem po cestě zpátky každá národnost pouštěla písničky z vlastní země. Já jim pustila Ostravu od Nohavicy. A náš řidič byl jediný, kdo tomu rozumněl a zasmál se. :) (Ostatní byli trochu v šoku...)

středa 20. února 2013

Goat Island

Goat Island se nachází asi hodinu cesty z Aucklandu a údajně je to parádní místo pro potápění a šnorchlování. Mno takže jsem se tam vydala spolu s dalšími asi 50 aupairkami...
Výlet to byl super, ale ryby byly líné a německé aupairky až moc ukecané. Jinak šnorchlování v obleku je super, je vám krásně teploučko, akorát je celkem sranda se z něj pak dostat :)




Nejzvědavější ryba, co se na mě připlula podívat, tak ta se jmenuje Snapper (sem tam se jí říká Šnapa :)) a je to nejlepší ryba, kterou jsem tady měla na talíři! Losos s tuňákem se můžou jít zahrabat! Má naprosto lahodné, šťavnaté masíčko, které vůbec nesmrdí rybinou. Mňam.



pondělí 11. února 2013

Edoras / Mt. Sunday

Můj poslední velký výlet byl samozřejmě opět zaměřený na Pána prstenů :) Objednala jsem si parádní počasí a vyrazila spolu s jednou šílenou německou rodinkou do hlavního města Rohanské říše, Edorasu.
Edoras, neboli Mount Sunday, na které se nacházel Meduseld, Zlatá síň krále Rohanu, leží uprostřed panenské přírody Nového Zélandu. Zrovna v den mého výletu voda strhla cestu, tak jsme si s naším Land Cruiserem museli udělat vlastní. Z toho byly hlavně nadšené postarší Němky, které pištěly a nadšeně křičely celou cestu, co jsme se brodili řekou, přejížděli šutry větší než melouny a snažili se zdolat pár celkem strmých příkop... Já, vycvičená z domova, jsem jen kecala průvodci do řízení :).

Teď něco málo o tom, jak uprostřed ničeho probíhá natáčení oskarového filmu. Příprava a stavba celého království trvala 8 měsíců. Vláda NZ sice povolila Peterovi Jacksonovi postavit Edoras, ale jen za přísných a někdy až úsměvných podmínek. Tak například, na hoře můžete najít celkem velké trsy trávy, ty co se jim nehodili do natáčené vykopali, KAŽDÝ trs trávy dostal svoje číselko a GPS polohu a putoval do takové připravené odpočívárný, kde byl až do skončení natáčení. Pak jej samozřejmě zase zasadili zpátky. Tvůrci království taky nesměli nijak narušit ráz hory, takže budovy přizpůsobovali krajině. Proto taky Zlatá síň stojí jakoby nad horou (základy budovy kopírovaly krajinu).
Všechny exteriéry i interiéry byly vytvořeny ve studiích Weta ve Wellingtonu, poté poslány v náklaďácích až k Mt. Sunday, která se nachází asi 80 km od nejbližsí civilizace.
Natáčelo se v zimě, aby v pozadí byly vidět zasněžené hory (které jsou teda zasněžené i v létě, ale rejža je rejža..), mno a já si upřímně řečeno neumím představit jezdit každý den v zimě divokou krajinou hodinu a půl do práce. Mi stačil jednodenní výlet, kdy mi zuby drkotaly ještě večer...
A ještě taková zajímavost, asi polovinu Rohanských jezdců tvořily ženy, protože nenašli dostatek mužů s vlastními koňmi.

Teď už fotky:


Rozvodněná řeka...po cestě do Edorasu.
Ten malý kopeček před zasněženými horami, tak to je pěkně prosím Edoras :)

Jo, přesně tam stál.

Jezírko pod Edorasem.

Řeka, kterou taky můžete vidět ve filmu.

Nějaká šílená fanynka s Rohanskou vlajkou...





A naše autko :)
 A to byl pěkně prosím konec mého cestování po Jižním ostrově. Jižní ostrov je jedním slovem nádherný a já jen doufám, že se sem ještě někdy vrátím!

Poslední fotky:

Nad oblastí Canterbury, tady můžete krásně vidět, kdo z farmářů zavlažuje a kdo ne...

Mno a tohle se může stát opravdu jen na konci výletu :) Aneb na cestě z letiště domů :)

čtvrtek 7. února 2013

Christchurch

Christchurch je největším městem Jižního ostrova (cca 376 000 obyvatel) a třetí největší městskou oblastí Nového Zélandu. Městem se stal 31. července 1856, což jej činí oficiálně nejstarším založeným městem NZ.
Z Christchurche jsem měla nejdřívě obavy, protože jej hodně lidí nazývá městem duchů, ale nakonec se moje obavy potvrdily jen z části.
Mno a proč město duchů? 4. září 2010 zasáhlo Christchurch zemětřesení o síle 7,1 Richterovy škály a způsobilo rozsáhle škody ve měste, ale žádné přímé úmrtí. O šest měsíců později následovalo další, sice slabší (6,3 RŠ), ale více zničující zemětřesení. 22. února 2011 zahynulo 185 osob a škody byly vyčísleny na 20-30 bilionu NZD! Poté nasledovaly další a další zemětřesení, bez ztrát na životech, ale samozřejmě další škody na budovách a domech. Celkový počet zemětřesení v regionu Canterbury nad magnitudy 3,0 od 4. září 2010 do 3 září 2012 je 4423! 
Spousta lidí se po únorovém zemětřesení přestěhovala na Severní ostrov, nebo jiné "bezpečnější" místo, takže když se večer procházíte centrem, tak moc lidí nepotkáte. Všude vidíte prázné betonové základy po zbořených budovách, napůl zbořené domy, popraskané zdi, budovy podepřené velkými kontejnery apod...Na druhou stranu vidíte, jak se to lidé snaží všechno opravit, na plotech visí různá poselství, bilbordy s plánem do budoucna. Tak snad jim to výjde a nepříjde nějaká další katastrofa.

Christchurch Art Gallery, budova, která to vše přežila. Po zemětřesích sloužila jako ředitelství Civilní obrany.




A takhle dopadla krásná anglikánská katedrála...




Mno a teď trošku veselejší fotky:



 
Škodovka tady nemá úplně dobrou pověst, ale nikdo mi zatím nedal rozumnou odpověď proč...

Můh hostel na dvě noci :)



Mimochodem Christchurch je branou pro výpravy do Antarktidy, jeho letiště používá Námořnictvo Spojených států jako hlavní zásobovací cestu do základny McMurdo a Scott Base. Fotit na letišti jsem se ale neodvážila, kdo ví, jestli by mě za to nezavřeli...