Glenorchy a Pán prstenů

Na druhý den v Queenstownu jsem měla naplánovaný výlet do Milford Sound, bohužel kvůli počasí zavřeli hlavní cestu a všechny výlety do nejznámějšího fjordu NZ byly zrušeny. Což mě sice naštvalo, ale alespoň mám další důvod, proč se tam vrátit :)

Jen pro ukázku jsem stáhla nějakou fotku z netu:

Tak přesně tady jsem nebyla, hmm...škoda!!!

Takže jsem si narychlo druhý den zaplatila výlet ve stylu Pána prstenů. Jak jinak, ano, vím, že jsem cvok, ale já si prostě nemůžu pomoct :). (Navíc na něj zrovna měli akci, o 20 babek levnější, no nekupte to!).
Celý den pršelo, takže fotky nejsou nic moc. V terenním autě jsme byli čtyři, já a tři američané ze San Francisca a řidič samozřejmě...
Z Queenstownu jsme se vydali do městečka Glenorchy, které číta 350 lidí a zhruba 500 koní. Po cestě jsme nejdříve zastavili na místě, kde Sam a Frodo poprvé viděli Oliphanty, viz fotky níže:

Jezero Wakatipu, hory v pozadí by měly být The Remarkables (snad se nepletu).

V místě kde ukazuje šipka leželi Sam s Frodem a koukali dolů na Oliphanty.

Jo, přesně takhle :)

Další zastávka byla jen vyhlídková a to u jezera Wakatipu, které i v tom dešti mělo krásnou tyrkysovou barvu. Jeho hladina každých 27 minut mění výšku (na některých místech až o 20 cm), což je důsledkem stojatého vlnění (pro více odborných informací doporučuji navštívít wiki).

Vzhledem k tomu, že na NZ se netočil jen Pán prstenů, tak naše další zastávka byla na místě, kde byla natočená moje nejoblínenější scéna z Wolwerina (X-Men Origins: Wolverine), a to scéna, kde Wolwerine v podání Hugha Jackmana běží nahý! :)

Scéna z filmu, farmáři se vrací domů a Wolwerine přeběhne přes cestu nahý a schová se ve stodole.

Ve skutečnosti. Cestu po které jelo auto můžete vidět v dálce, přímo na rozcestí jsme nezastavovali, neb za námi jelo další auto.

A hned za rohem se nachází Železný pas, fotku mám jen z lesa, protože pršelo čím dál tím více a v tom počasí hory v pozadí stejně nebyly vidět. Trochu škoda, ale i tak to mělo atmosféru, stačilo si představit vež Orthank a bandu skřetů :).

Poslední zastávka byla na místě, kde umřel Boromir. Fotku lesa nemám, za to mám fotku jeho obyvatele, což je strašně zvědavý a nebojácný malý ptáček, který údajně rád oždibává turistům trekové boty. Nemám nejmenší tušení jak se jmenuje, ale byl fakt roztomilý.
Na každém místě, kde jsme zastavovali, nám řidič pouštěl ukázky z filmů, abychom byli v obraze. A na posledním místě mě pochválil, že jsem se nerozbrečela :-D (Jakože k tomu nebylo daleko...Boromir zachrání pulčíky a sám zahyne, koho by to nedojalo?!)

Mno a to byl konec naší túry, řidič nám ukazoval všechna zajímavá místa, ne jen ty z filmů, takže i přes ten déšť to byl moc fajn výlet!

Queenstown

Naše další zastávka byla ve městě Queenstown, což je hlavní město adrenalinových zážitků na NZ. Městečko o 17 000 obyvatelích leží na jezeře Wakatipu a je obklopeno překrásnými horami.
Queenstown je hodně zaměřené na turisty, na každém rohu je nějaké informační centrum, kde si můžete koupit výlety do Milford Sound (fjord, neoficiální osmý div světa), výlety na raftech nebo jetboat (což je mimochodem vynález NZ), seskoky padákem, paraglidingové lety, různé výlety do přírody, tématické výlety (Pán prstenů apod.) a pro ty odvážné taky bungy jump.
Bungy jump pochází z Vanuatu, kde ho provozovaly původně ženy jako zkoušku odvahy. Po tom co do těchto končin zavítali kolonizátoři, začli bungy provádět muži, neboť pro ženy to bylo údajně nevhodné... ehm.
Mno a teď to nejdůležitější, za rozšíření bungy jumpingu můžeme poděkovat Novozélanďanovi A J Hackettovi, který jako první skočil z mostu Greenhithe Bridge v Aucklandu už v roce 1986. V následujících letech předvedl skoky z dalších mostů, vysokých budov a to včetně slavného skoku z Eiffelovky. Díky tomu se o bungy začalo zajímat více lidí a následovalo otevření prvního bungy centra - na Karawau Bridge v Queenstown :)

Fotky:

Karawau Bridge Bungy, 43m.

Řeka Karawau - v Pánovi prstenů Anduin.

Já jsem neskočila, nejsem blázen :) Za to jsem si udělala krásný výlet na Bob's Peak, vyhlídkové místo 450 m nad Queenstown. Pro ty lenivé tam jezdí lanovka, pěšky to zabere asi hodinu (pokud se zrovna půlhodiny nekocháte pohledem na tyrkysové jezero s čokoládou v ruce:)). Takže krásná procházka. Jediné co mi vadilo bylo značení trasy v lese, to si tak příjdete na křižovatku, šipka vám ukazuje doprava a doprava vedou dvě cesty...hmm. Mno nahoru jsem vyšla a dolů jsem se taky dostala, takže nakonec super výšlap. Ten pohled zeshora byl totiž neuvěřitelný...:

Moje první kochací místo.

Hora napravo je Queenstown Hill.

Zasněžené hory v pozadí jsou The Remarkables - Dimrill Dale v Pánovi prstenů.

Konec první části o Queenstown :)

Wanaka

Z Methvenu jsme se vydali do Wanaky, což je takové menší rekreační městečko ležící na stejnojmenném jezeře Wanaka.
Po cestě jsme zastavili u nádherného jezera Pukaki, které má naprosto neuvěřitelnou barvu. Je to díky alpské vodě a mikročásticím hornin vzniklých mechanickým broušením ledovcových podloží. (Nebo tak to alespoň vysvětluje wiki). Je to sedmé největší jezero NZ a je součástí systému vodních elektráren Waitaki. Jezero má provozní rozsah 13,8 m (úroveň hladiny, která může být uměle zvýšena či snížena), což se rovná 1,595 GWh energetické skladovací kapacitě.

Mno a teď už nějaké fotky:

Po cestě do Wanaky.

To fialové je pole lupiny mnoholisté (vlčí bob), která je tady řazená jako invazivní kytka.

Lake Pukaki.

Další zastávka byla v Puzzling Worldu, což je muzeum hlavolamů, různých optických klamů a skládaček:

Voda co teče do kopce?

Einstein, který vás sledoval, kam jste šli.

Je on tak velký nebo já tak maličká? :)

 A pár fotek z Wanaky:

Mno a to by pro dnešek mohlo stačit :)

Methven

Z Greymouthu jsme se vydali směr Methven. Čekal nás celkem pomalý přejezd přes hory - přes Národní park Arthur´s Pass. Po cestě jsme měli jen dvě zastávky na kafe, což byla trošku škoda, protože příroda kolem byla jedním slovem dechberoucí.
Všimněte si jak se nám po cestě měnilo počasí...

První zastávka na samotě u lesa :)

Naše "grupa" s domorodci.

Následující fotky jsou sice jen z autobusu, ale některé se i přes to povedly:

Methven je přes léto naprosto nezajímavé městečko, žije tady okolo 1500 lidí. Nejzajímavější budovy tady jsou Modrá a Hnědá hospoda, které stojí naproti sobě. V zimě se ale Methven stává centrem zimních sportů, neboť půl hodiny odsud je lyžařské centrum Mount Hutt.
Mno a pro fanoušky Pána prstenů je Methven zajímavý tím, že zde dlouhou dobu pobýval natáčecí štáb, když točili část s Edorasem, hlavním městem Rohanu. Methven byl totiž nejbližším městem k hoře Mt. Sunday, kde se Edoras nacházel. A tím nejbližším myslím 85 km, které každý den štáb musel urazit.
V Edorasu jsem byla taky, ale příspěvek o něm tady dám až nakonec :)

Zítra snad přidám další příspěvek z Wanaky.

Mějte se :)

Greymouth

Po cestě do Greymouthu jsme měli dvě zastávky.
Jedna z nich byla na Cape Fouldwin, což je mys nacházející se na Tauranga Bay, kde žije kolonie lachtanů Forsterových.

Kdo jako poslední nastoupil do autobusu, tak musel zatrest tančit limbo (případně zpívat národní hymnu nebo něco podobného...):

Náš řidič Soap (jo vážně se tak jmenoval!) předvádějící tanec limbo.

Další zastávka byla v Národním parku Paparoa u slavných Pancake Rocks (v překladu doslova "palačinkové skály"):

Nejlepší značka na NZ! Pozor, přecházejí šneci!:

Greymouth je největší město na Západním pobřeží NZ a pravděpodobně taky jedno z nejnudnějších... Kdysi se tady těžilo zlato, poté uhlí. Dnes je Greymouth známý především díky jejich malé pivnici, kde jsme byli na prolídce a kde jsme samozřejmě taky ochutnali několik pivíček, včetně čepovaného Pilsneru! Mezi jejich speciality patří meruňkové pivo, které nebylo úplně špatné :)

Příjezd do Greymouth.

USA, Irsko, Česko :), Švédsko, Anglie, Německo, Austrálie, aneb celý svět u piva :-D

Pilsner beer, tabulka uprostřed, třetí napravo!

Vystoupení místního umělce.

Další příspěvek bude z Methvenu.